Archiv aktualit

03


12 2012

aktualita img

:: LIDICKÉ DĚTI

Beseda s "Lidickými dětmi" se uskutečnila 15. listopadu 2012. Žáci z Gymnázia Blovice se začali shromažďovat v jedné z učeben už od jedné hodiny, aby si sedli tak, aby vše slyšeli. Těsně před příchodem hostů se přišla podívat i početná skupina profesorů. Všichni si vzrušeně šeptali o nadcházející události, která se stane málokdy, ne-li jednou za život.
V půl druhé do učebny vstoupili dva lidé. Drobná starší dáma a již prošedivělý pán s velkými brýlemi. Představili se jako Marie a Pavel. Paní Marie se ujala slova jako první.
Začala vyprávět tichým a unaveným hlasem o svém dětství, které prožila v Lidicích. Povídala o osudné noci z 9. na 10. června 1942, kdy Němci vtrhli do jejich domu a vzápětí obklíčili Lidice. Popisovala až do překvapivého detailu následující dny, kdy lidické ženy přišly o své děti, které byly poslány do Polska, přesněji řečeno do Lodže, a ony samy byly poslány do největšího ženského koncentračního tábora, Ravensbrücku.
Zde se odmlčela, aby se napila. Poté pokračovala ve vyprávění o 89 lidických dětech, které se do Lodže dostaly, a z nich bylo pouze 7 posláno na převýchovu do Německa, mezi nimi právě i paní Marie. V krátké poznámce nám řekla, co se stalo se zbylými 82 dětmi. Těm dnes v bývalých Lidicích stojí bronzový památník. Jejich osud se dotkl nejen studentů, ale i profesorů.
Paní Marie se pak rozpovídala o několika letech strávených v Německu u Schmitů, staršího manželského páru, který si ji adoptoval. Po skončení války bylo vyhlášeno po lidických dětech pátrání. Paní Marie se nakonec dostala zpět ke své matce, i když jen na krátko. Pobyt v Ravensbrücku jí totiž podlomil zdraví a v roce 1946 zemřela na tuberkulózu.
"Žiju každý den, jako by měl být ten poslední. Užívám si života, a vy si ho taky užívejte," řekla nám a oči se jí zalily slzami. Zde se ujal slova pan Pavel. V době heydrichiády byl ještě novorozenec, takže zůstal v Praze v kojeneckém ústavu, kde si ho našli příbuzní.
Po obou příbězích nastal čas na dotazy a poděkování. Potlesk, který jedny z posledních lidických dětí obdržely, oba dojal. Pan Pavel předal ředitelce gymnázia knihu o osudech dětí z Lidic a poděkoval všem za pozornost. Myslím, že odpoledne strávené tímto způsobem nejen obohatilo naše znalosti o relativně nedávné historii, ale i přineslo nový úhel pohledu a jakési varování, aby se minulé chyby nemusely opakovat.

[Fotogalerie z návštěvy]

Zpět na seznam

© 2014-2024 gblovice.cz Všechna práva vyhrazena